Letošní ročník Mise Velichovky znovu ukázal, že historie lidi přitáhne za každého počasí. Nad lázněmi visely těžké mraky, chvílemi pršelo a studený vítr zalézal pod bundy, přesto do areálu dorazilo odhadem neuvěřitelných deset tisíc návštěvníků. A kdo přijel, rozhodně nelitoval.
Lázeňský park se proměnil v obrovské dobové městečko plné vojenských táborů, historické techniky, stanů i stánků s občerstvením. Vzduchem se nesla vůně klobás, pečeného masa a svařených nápojů, zatímco mezi stromy hrála swingová hudba hudební skupiny Swing Sextet, která dodávala celé akci nádhernou atmosféru první republiky. Nechyběla ani taneční vystoupení ZUŠ Anny Marie Buxton, divadelní představení, ukázky sportovní kynologie či přehlídky historických vozidel a techniky.
Účastníci bitvy navíc vše prožívali neuvěřitelně autenticky. Pohyby vojáků, výkřiky, postup techniky i samotné souboje působily tak věrohodně, že si člověk chvílemi opravdu připadal, jako by se vrátil zpátky do 8. května roku 1945.
Pak přišel hlavní bod dne — velkolepá bitevní ukázka „Žihle 1945“. Německé jednotky se opevnily a od prvních minut to vypadalo na pořádně tvrdý boj. Těžké kulomety sekali prostor před zákopy, ozývaly se exploze granátů a na scéně se objevily i panzerfausty. Kouř zahalil celé bojiště a mezi vojáky přibývali padlí.
Chvílemi to dokonce vypadalo, že mají Němci převahu. Jenže naši se nevzdávali. Boj pokračoval dál a napětí mezi diváky rostlo každou minutou.
A nejvíc to prožívali malí diváci podél pásky. Ti fandili s takovým nasazením, že by je člověk nejradši poslal rovnou do polního štábu. Vedle mě stáli dva malí špunti, kteří se celou dobu dohadovali, kdo je vlastně kdo. Jeden chvíli sledoval bojiště, pak ukázal prstem a povídá:
„Tohle jsou naši… a támhle jsou ty hajzlové!“
V tu chvíli jsem už smíchy málem ležel v blátě.
Jenže pak přišel okamžik, na který všichni čekali. Z dálky se ozval hřmot motorů a do prostoru vtrhla americká armáda. Vítězný konvoj projel parkem, Němci začali ustupovat a během pár minut bylo jasné, že dostali pěkně do držky. Výbuchy utichly, bojiště ovládl potlesk a nadšení diváků.
Velký zájem vzbudily také komentované průjezdy vojenských kolon, veteránských vozů i ukázky RC modelů tanků a tahačů. Pro děti byl připraven bohatý program a mnohé z nich po skončení bitvy okamžitě vyrazily na svou vlastní „misi“ — hledání prázdných nábojů a dalších drobných pokladů po bojišti.
A podle výrazů v jejich očích bylo jasné, že právě prožily den, na který jen tak nezapomenou.
Odkaz na celé album: https://eu.zonerama.com/MarcelRunstuk/Album/15263329